Největší dar PŘEDSTAVIVOST

25. března 2017 v 21:52 | Klára Artexa Jirousková

"Největší dar, jakého jse nám kdy dostalo v DNA od našich slovanských předků, je dar představivosti. Ve svém divotvorném vnitřním duchovním království máte všichni schopnosti, jež nám umožňují splnění všech přání. V naší představivosti spočívá ta největší síla, jakou kdy poznáme. A tuto schopnost nemá ani jedna rasa na zemi. Je to království, v němž jsme panovnicí nebo panovníkem, který využívá veškeré vnitřní síly k tomu, aby vlastnímu světu vládl podle vlastních přání.


Jádro tohoto velkého daru lze nalézt i ve Védickém výroku zápovědí Boha Peruna:"Co bude v budoucnu lidem (Pozn.:vědecky) dokázáno, na to v minulosti stačila jenom pouhá představa, aby se to zhmotnilo a stalo realitou." O této síle hovoří prakticky všechny duchovní nauky. Kromně Árijských Véd, naší duchovní "Slovanské Bibli" se objevuje tato myšlenka o 5000 let pozdeji třeba ve 40. řádku verše - Tao te ťing : "Bytí se rodí z nebytí" a o nějakých 1500 let později to také potvrdil v apokrifu Ježíš (Radomír) svým následovníkům. Cituji:

"Co nám dává život a co život je ? Je to duch předků, vědomí a rodová pamněť. A duše, duch, vůle a svědomí je to, co nás odlišuje od těch, co vykonávají krvavé lidské oběti.

Náš bůh je bohem světlých světů a mi jsme jeho děti, které on neskonale miluje. Proto že jsme světlo. A světlo je dobro. Na rozdíl od tmy - Stana, kterého vzývají jeho otroci - židé. Proto vám říkám "svobodnému (člověku) vůle - otrokovi ráj!"

Jednoduše řečeno - prostě vězte, že máte představivost a že právě tato představivost je zdrojem veškerého bytí. Je na vás, aby jste tento úžasný dar nasměrovali a využili tak, aby sloužil k vytváření toho, co se rozhodnete do svých představ a života vložit. " Vaše "karma" nebo-li "osud" - je jen a jen ve vašich rukách.

* * *




Plán likvidace slovanských národů

25. března 2017 v 21:43

"Slované jsou nejvíce neovladatelné národy na světě. Vzpurné díky svým přirozeným fyzickým a intelektuálním schopnostem, které geneticky zdědili od svých předků. a které není možné změnit. Je možné je jen zničit, ale podmanit je nejde. To je důvod proč všichni podléhají likvidaci a zpočátku výraznému snížení populace. (...)

Budeme nepatrně, ale aktivně a trvale propagovat psychicky narušené úředníky, vládu úplatkářů, kritizovat hodnoty a poctivost, slušnost a morálka budou terčem posměchu. Začneme s výchovou lidí v dětském věku a dospívající mládeže. Vždy budeme sázet na mládež a nastartujeme rozklad, zkázu a zrádcovství... Znič mládeš a porazíš jakýkoliv národ! Zbavíme jejich společnost mladé generace a připravíme jI tak o budoucnost." (Harvardský projekt)



* * *



 


Slovanský sněm na Valašsku 25. 3. 2017

19. února 2017 v 21:06 |  SEMINÁŘE
Tak z tohoto mám radost...


Program

Dopoledne
  • 9.00 Prezentace návštěvníků
  • 9.30 Zahájení
  • Blok přednášek
  • Přestávka na oběd
Odpoledne
  • Blok přednášek
  • Přestávka
  • Beseda s účinkujícími a diskuze
  • cca 18.00 Slavnostní zakončení sněmu

Přednášející a účinkující

  • Mgr. Jan Kozák: Védské dědictví
    Představení archetypů myšlení a cítění, které nám byly díky védským kořenům dány do vínku. Výklad světonázoru védské tradice, ze které pochází veškerá kultura Indoevropanů.
  • Zdeněk Říha: Dějiny Slovanů X hisTorie
  • Josef Endrych: Hledání společné řeči
    Hledání toho, to co nás spojuje a cesta k nalezení konsensu.
  • Blanka Růžičková: Nádherný život Slovanů
    Úcta k Zemi, nejdůležitější slovanská božstva a praktikování přírodního léčitelství.
  • Eva Marečková (oblečení RODUSLAVA): Slovanskou módou ke kráse, síle a kořenům
  • Ing. Mojmír Mišun: Význam ornamentu a svastiky ve slovanském životě a odívání
    Svastika jako ryze původní slovanská symbolika - ochranné, duchovní a rodové energetické zářiče. Význam použití svastiky na oblečení, předměty denní a duchovní potřeby, zbraně a fasády domů.
Další účinkující ještě oslovujeme. Organizátoři sněmu mohou program dodatečně upravovat.
Doprovodný program bude uspořádán podle aktuálního zájmu.

Rezervace a zakoupení vstupenky

Vstupné: 380,- Kč včetně obědu a celodenního občerstvení. Možnost rezervace a zakoupení vstupenky a normálního nebo vegetariánského obědu předem je na stránce Rezervace vstupenky. Dosud je volných přibližně 45 míst.

Místo konání sněmu

Restaurace a penzion Na Nové na Bystřičce 44, Bystřička u Vsetína. Více na www.nanove.cz

Individuální občerstvení bude možné si zakoupit na místě pořádání sněmu. Zajištění noclehu možné přímo v restaurace a penzionu Na Nové v Bystřičce na kontaktu: mobil 604 308 830 nebo e-mail restauracenanove@seznam.cz. Další blízké ubytování je v Kempu Ranč Bystřička na mobilu 603 721 337 a www.kemp-bystricka.cz.

Více na:

http://www.slovanskakosile.cz/2017/01/09/slovansky-snem-na-valassku-2017/



* * *




Nezapomeneme, Jarmilko, a děkujeme!

11. února 2017 v 23:17 |  Písně

Jarmilka Šuláková už je na druhé straně...



R. I. P.

* * *



Dušičky

1. listopadu 2015 v 20:29 |  Slovanské svátky a oslavy

Pod názvem Dušičky se skrývají hned dva svátky, jimž patří první listopadové dny - svátek Všech svatých a Památka všech zemřelých. Jejich kořeny tkví v prastarých keltských rituálech, poté je postupně přízpůsobovala svému učení křesťanská církev a své zanechala i lidová víra našich předků.


Všechny kultury lidské civizace se zabývaly otázkou konce života a další existence člověka po smrti. Lidé věřili v určitou formu posmrtného života a v to, že duše zemřelých se mohou v některé dny vracet na zem. 1. listopad byl v keltském kalendáři nejen začátkem nového roku, ale i dnem, kdy se setkával svět živých se světem mrtvých. Obřadní ohně ukazovaly cestu bloudícím duším a zároveň je měly v chladné noci i zahřívat. (Místo ohňů se dnes symbolicky zapalují svíčky). Součástí obřadu byly i hostiny, tance a průvody.

Víra v posmrtný život je podstatným prvkem křesťanství od jeho počátků.

V průběhu několika staletí se ustálily dva církevní svátky. První z nich, svátek Všech svatých, má svůj počátek v květnu roku 609, kdy byl v Římě slavnostně zasvěcen bývalý pohanský chrám všech starověkých bohů Pantheon křesťanské panně Marii a svatým mučedníkům. (Původní květnový termín se na první listopadový den přesunul v 8.století, aby nahradil stále živé pohanské svátky). Následujícího dne 2.listopadu, se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou a modlitbou za mrtvé. (Jde o ty zesnulé, kteří ještě pobývají v očistci a procházejí připravou na vstup do nebe).

Dříve se na mrtvé vzpomínalo jen v kruhu rodinném. Prvné veřejná oslava proběhla v 10.století ve Francii. Svátek se rozšílil i do dalších zemí a ve 14.století byl slaven i v centru křesťanské církve, v Římě.

Lidové oslavy

S těmito svátky souvisí i řada pověr a praktik. Lidé například lampy plnili máslem namísto oleje, aby si jím mohly dušičky ošetřit spáleniny. Na hroby se mimo věnců a svíček pokládalo také zvláštní pečivo, tzv.dušičkové. Recept na něj jsme pro vás připravili zde. V některých krajích se na Dušičky chodilo koledovat a odměnou bylo právě dušičkové pečivo.

Zajít na hřbitov a zavzpomínat, je běžné dodnes. Zvykem je očistit hrob, ozdobit jej věnečky, květinami a svíčkami.

Pakliže si chcete vyrobit věneček vlastní, zde je malá inspirace.

Jedno osobní zamyšlení

Podzimní čas na přelomu října a listopadu je spojen s padajícím listím a neodmyslitelnou vůní jeho tlení. Tradičně je nazýván časem dušičkovým.

Na někoho může toto období roku se svým počasím a zádumčivou náladou působit smutně, teskně, dokonce až skličujícím dojmem. Je to tím, že se vnější nálada vlastně vtiskuje do nálady vnitřní …


Pro jiného to ale může být období vnímané a prožívané jako čas zadumání, meditace, vnitřního zklidnění. 1. listopadu se slaví Svátek Všech svatých a následující den potom Památka zesnulých. Je to čas hluboký až mystický, má mnoho tváří a záleží na tom, z jaké strany se na něj díváme. Můžeme být okouzleni nádherou a rozmanitostí barev listů a plodů anebo můžeme vnímat znamení zmaru a zániku ve všudypřítomném usychání, odumírání a v příznačné vůni tlejícího listí. Kdo ale vnímá přírodu jako celek, dovede v opadání listů vnímat již náznak budoucí obnovy.

Je obohacující vnímat tento čas i jako dar pro duši, užít si nabídku hlubokých barev a jasných světel, jež mohou být inspirací všem, nejen umělcům nebo přijmout tento čas jako pozvání k usebrání, k uvažování a nacházení skrytých souvislostí. I na podzim nám zkrátka příroda má hodně co nabídnout. A tak si ji zavnímejme nejen očima, ale i čichem, hmatem …všemi smysly.

2. listopad je v kalendáři nazván "Památkou zesnulých." Já jsem si jej sama pro sebe přejmenovala na "Den předků". Stejně jako předchozí roky, i letos si v tento den zcela určitě vynahradím chvíli, kterou věnuji rodokmenu své rodiny. A znova si připomenu, že jsem se do své pozemské rodiny nenarodila náhodou, ale že jsem se stejně jako každý z nás, pro to rozhodla předtím, než jsem spatřila světlo tohoto světa. Vybrala jsem si své rodiče a další členy rodiny a nesu tak odpovědnost za všechno, co mi tím bylo odkázáno.

Je léčivé rozpomínat se na vlastní kořeny a ptát se: Kde je ona červená nit v mém rodinném dědictví, s níž mohu příst dál svůj životní příběh? Najdu ve vlastní práci nějaké pojítko s tím, co se za svého života pokoušeli uskutečnit můj otec, matka, prarodiče nebo nějaký jiný příbuzný? Kde vidím spojovací body, které mě inspirují? Jaké sny nedokázali mí předci zrealizovat? Jaké utopie zůstaly utopiemi? Zůstávají na této červené niti nějaké uzly? Který z těchto uzlů bych mohla rozvázat?

Nad tím vším přemýšlím a někdy se při tom i probírám starými a věkem i dost zašlými fotkami a cítím v srdci hluboký vděk a lásku. V duchu se každému ze svých předků pokloním a poděkuji za to, co mi předal. Někdy, když mi je těžko a nevím si s něčím rady, zavolám si právě v tento den jednoho z mých předků a poprosím jej, aby mi pomáhal a svým svitem osvětlil můj problém a přivedl mě k úspěšnému vyřešení toho, co potřebuji…
Svíčky jako vzpomínku na své předky rozsvěcuji často, nejen na Dušičky a kytičku na pomník jim ráda nosím taky.

I když jsem narozena v létě, já tento podzimní čas miluji… pro jeho překrásnou barevnost i zádumčivost.
Moji milí, přeji vám, abyste dokázali navázat na to dobré a krásné, co vám předali vaši předci a aby byl pro vás podzimní čas stejně tak obohacující jako pro mne.

A hlavně… užijte si krásu padajícího listí a brouzdání se v něm!

Sofie

Pramen:
1) České zvyky a obyčeje


* * *



Jsme svědky převrácení všech hodnot

7. října 2015 v 21:18 | Tomáš Rozličný |  Odkaz dalších duší


Před několika lety jsem viděl dokumentární film o asijských bojových uměních a sportech. Součástí tohoto filmu byl pozoruhodný příběh, ze kterého pro mne vyplynulo důležité poučení. Byl o postiženém člověku, který se zabýval bojovými sporty a jenž se prý velmi proslavil ve své zemi a okolních státech. Tento bojovník byl slepý a přitom porážel zápasníky se zdravým zrakem.

Jak vyrovnat handicap? Oslepit toho, kdo vidí.

Když jsem to slyšel, tak jsem si říkal: To je zajímavé. To je borec. Musí být velice nadaný, pracovitý, houževnatý atd. Je to příběh, jako z nějakého filmu o kung-fu. Ovšem ihned jsem zjistil, že to ještě není skutečná pointa. Příběh měl totiž pokračování a vyústění. Byl naplánován další zápas mezi slepým hrdinou a zdravým bojovníkem. Očekával jsem zajímavou podívanou, avšak když bojovníci přišli do ringu, tak k mému velkému překvapení byly tomu zdravému zápasníkovi zavázány oči. Aby se prý vyrovnal handicap slepého sportovce. A zdravý zápasník pochopitelně prohrál.

Vypadá to dobře, ale je to svinstvo

V první půlce příběhu to působilo tak, že slepý bojovník je hrdina, protože se zdálo, že i přes své postižení se vyrovnal a dokonce předčil zdravé bojovníky. Ovšem realita byla taková, že se ten handicapovaný, postižený nedotáhl na toho zdravého, ale naopak ze zdravého byl udělán uměle mrzák tím, že byl oslepen.

Z nemoci, postižení a degenerace se dělá norma

A to je přesně obraz současného zničujícího pojetí morálky, zákonů a politiky v Západním světě. Místo, aby naše kultura pomáhala jakkoli postiženým, fyzicky, duševně, sociálně atd. k tomu, aby se dotáhl ke standardu, nebo jej dokonce předčili, tak sama sebe mrzačí, nebo se nechává mrzačit, a klesá na úroveň těch postižených. Z postižení se nakonec udělá norma pro ty zdravé. Ti potom musí klesnout na nižší úroveň, než jakou by přirozeně mohli mít. To není skutečná šlechetná morálka, ale pouze a jenom debilní, sebezničující postižení, deformace a degenerace celé naší civilizace.

Převrácení všech hodnot

To je převrácená a do debility zvrácená morálka a politika Západu a EU. Nikoli nesení vlastních vysokých hodnot jako obdarování pro svět, ale regrese, postupný a stále rychlejší rozklad všech vlastních hodnot a tedy také úbytek z nich plynoucích životních sil. Rozklad ne jen vysokých, duchovních idejí, jako Pravda, Dobro, Krása, Láska a podobně. Ale také těch přirozených, jako je rodina založená na plodných vztazích mužů a žen a z toho vzniklých dětí, národ, stát, kultura atd.. Vše toto je zpochybněno, zrelativizováno. Vyšší ideje Dobro, Pravda, Láska, Krása, Dobro jsou pokládány za neexistující, nebo v nejlepším zredukovány na výplody biologicko-chemicko-fizikálních, čistě materiálních procesů v mozku.

Bez hádek o Pravdu, Dobro, Lásku, Krásu a další hodnoty prý bude mír

A přirozené hodnoty, jako rodina, vzájemné heterosexuální vztahy mužů a žen, včetně rozdělení jejich rolí, národ, stát, to vše je označeno za přežitky, hloupé zvyky nevědomců. Ty mají být sprovozeny ze světa ve jménu údajné lepší budoucnosti bez problémů s nějakou pravdou, dobrem, láskou, krásou, náboženstvími, filosofiemi, přirozenými sexuálními vztahy, národy a státy, ze kterých často plynou pouze problémy, spory, hádky a války. Vše to má být překonáno a nakonec zrušeno. Pak prý zavládne všeobecný a trvalý mír, blahobyt a klid.

Všichni budou stejní, stejně zmrzačení

Všichni pak budou více méně stejní. Tedy uměle, ideologicky duševně i fyzicky zmrzačení vykastrovaní, slepí, hluší, mentálně zaostalí, totálně zbaveni vyšších i přirozených idejí. Nikdo se nebude o nic hádat, protože nikdo nebude hledat takové blbosti, jako je Pravda, Dobro, Krása, Láska, ani nebude trvat na nesmyslných přirozených vztazích. A protože nebudou spory, nebudou války. A to přeci všichni chtějí.

A co zbude? Nakupovat.

A co potom takovým už ani snad ne lidem, kteří nic nehledají ani nehájí, zbývá jako náplň života. Polozvířecí přežívání pro přežívání. Nakupování a práce vykonávaná proto, aby bylo možné nakupovat. Mrtvo.

Děkuji. Takový svět nechci.




* * *





Další články


Kam dál