Největší dar PŘEDSTAVIVOST

25. března 2017 v 21:52 | Klára Artexa Jirousková

"Největší dar, jakého jse nám kdy dostalo v DNA od našich slovanských předků, je dar představivosti. Ve svém divotvorném vnitřním duchovním království máte všichni schopnosti, jež nám umožňují splnění všech přání. V naší představivosti spočívá ta největší síla, jakou kdy poznáme. A tuto schopnost nemá ani jedna rasa na zemi. Je to království, v němž jsme panovnicí nebo panovníkem, který využívá veškeré vnitřní síly k tomu, aby vlastnímu světu vládl podle vlastních přání.


Jádro tohoto velkého daru lze nalézt i ve Védickém výroku zápovědí Boha Peruna:"Co bude v budoucnu lidem (Pozn.:vědecky) dokázáno, na to v minulosti stačila jenom pouhá představa, aby se to zhmotnilo a stalo realitou." O této síle hovoří prakticky všechny duchovní nauky. Kromně Árijských Véd, naší duchovní "Slovanské Bibli" se objevuje tato myšlenka o 5000 let pozdeji třeba ve 40. řádku verše - Tao te ťing : "Bytí se rodí z nebytí" a o nějakých 1500 let později to také potvrdil v apokrifu Ježíš (Radomír) svým následovníkům. Cituji:

"Co nám dává život a co život je ? Je to duch předků, vědomí a rodová pamněť. A duše, duch, vůle a svědomí je to, co nás odlišuje od těch, co vykonávají krvavé lidské oběti.

Náš bůh je bohem světlých světů a mi jsme jeho děti, které on neskonale miluje. Proto že jsme světlo. A světlo je dobro. Na rozdíl od tmy - Stana, kterého vzývají jeho otroci - židé. Proto vám říkám "svobodnému (člověku) vůle - otrokovi ráj!"

Jednoduše řečeno - prostě vězte, že máte představivost a že právě tato představivost je zdrojem veškerého bytí. Je na vás, aby jste tento úžasný dar nasměrovali a využili tak, aby sloužil k vytváření toho, co se rozhodnete do svých představ a života vložit. " Vaše "karma" nebo-li "osud" - je jen a jen ve vašich rukách.

* * *



 

Plán likvidace slovanských národů

25. března 2017 v 21:43

"Slované jsou nejvíce neovladatelné národy na světě. Vzpurné díky svým přirozeným fyzickým a intelektuálním schopnostem, které geneticky zdědili od svých předků. a které není možné změnit. Je možné je jen zničit, ale podmanit je nejde. To je důvod proč všichni podléhají likvidaci a zpočátku výraznému snížení populace. (...)

Budeme nepatrně, ale aktivně a trvale propagovat psychicky narušené úředníky, vládu úplatkářů, kritizovat hodnoty a poctivost, slušnost a morálka budou terčem posměchu. Začneme s výchovou lidí v dětském věku a dospívající mládeže. Vždy budeme sázet na mládež a nastartujeme rozklad, zkázu a zrádcovství... Znič mládeš a porazíš jakýkoliv národ! Zbavíme jejich společnost mladé generace a připravíme jI tak o budoucnost." (Harvardský projekt)



* * *




Slovanský sněm na Valašsku 25. 3. 2017

19. února 2017 v 21:06 |  SEMINÁŘE
Tak z tohoto mám radost...


Program

Dopoledne
  • 9.00 Prezentace návštěvníků
  • 9.30 Zahájení
  • Blok přednášek
  • Přestávka na oběd
Odpoledne
  • Blok přednášek
  • Přestávka
  • Beseda s účinkujícími a diskuze
  • cca 18.00 Slavnostní zakončení sněmu

Přednášející a účinkující

  • Mgr. Jan Kozák: Védské dědictví
    Představení archetypů myšlení a cítění, které nám byly díky védským kořenům dány do vínku. Výklad světonázoru védské tradice, ze které pochází veškerá kultura Indoevropanů.
  • Zdeněk Říha: Dějiny Slovanů X hisTorie
  • Josef Endrych: Hledání společné řeči
    Hledání toho, to co nás spojuje a cesta k nalezení konsensu.
  • Blanka Růžičková: Nádherný život Slovanů
    Úcta k Zemi, nejdůležitější slovanská božstva a praktikování přírodního léčitelství.
  • Eva Marečková (oblečení RODUSLAVA): Slovanskou módou ke kráse, síle a kořenům
  • Ing. Mojmír Mišun: Význam ornamentu a svastiky ve slovanském životě a odívání
    Svastika jako ryze původní slovanská symbolika - ochranné, duchovní a rodové energetické zářiče. Význam použití svastiky na oblečení, předměty denní a duchovní potřeby, zbraně a fasády domů.
Další účinkující ještě oslovujeme. Organizátoři sněmu mohou program dodatečně upravovat.
Doprovodný program bude uspořádán podle aktuálního zájmu.

Rezervace a zakoupení vstupenky

Vstupné: 380,- Kč včetně obědu a celodenního občerstvení. Možnost rezervace a zakoupení vstupenky a normálního nebo vegetariánského obědu předem je na stránce Rezervace vstupenky. Dosud je volných přibližně 45 míst.

Místo konání sněmu

Restaurace a penzion Na Nové na Bystřičce 44, Bystřička u Vsetína. Více na www.nanove.cz

Individuální občerstvení bude možné si zakoupit na místě pořádání sněmu. Zajištění noclehu možné přímo v restaurace a penzionu Na Nové v Bystřičce na kontaktu: mobil 604 308 830 nebo e-mail restauracenanove@seznam.cz. Další blízké ubytování je v Kempu Ranč Bystřička na mobilu 603 721 337 a www.kemp-bystricka.cz.

Více na:

http://www.slovanskakosile.cz/2017/01/09/slovansky-snem-na-valassku-2017/



* * *



 


Nezapomeneme, Jarmilko, a děkujeme!

11. února 2017 v 23:17 |  Písně

Jarmilka Šuláková už je na druhé straně...



R. I. P.

* * *



Dušičky

1. listopadu 2015 v 20:29 |  Slovanské svátky a oslavy

Pod názvem Dušičky se skrývají hned dva svátky, jimž patří první listopadové dny - svátek Všech svatých a Památka všech zemřelých. Jejich kořeny tkví v prastarých keltských rituálech, poté je postupně přízpůsobovala svému učení křesťanská církev a své zanechala i lidová víra našich předků.


Všechny kultury lidské civizace se zabývaly otázkou konce života a další existence člověka po smrti. Lidé věřili v určitou formu posmrtného života a v to, že duše zemřelých se mohou v některé dny vracet na zem. 1. listopad byl v keltském kalendáři nejen začátkem nového roku, ale i dnem, kdy se setkával svět živých se světem mrtvých. Obřadní ohně ukazovaly cestu bloudícím duším a zároveň je měly v chladné noci i zahřívat. (Místo ohňů se dnes symbolicky zapalují svíčky). Součástí obřadu byly i hostiny, tance a průvody.

Víra v posmrtný život je podstatným prvkem křesťanství od jeho počátků.

V průběhu několika staletí se ustálily dva církevní svátky. První z nich, svátek Všech svatých, má svůj počátek v květnu roku 609, kdy byl v Římě slavnostně zasvěcen bývalý pohanský chrám všech starověkých bohů Pantheon křesťanské panně Marii a svatým mučedníkům. (Původní květnový termín se na první listopadový den přesunul v 8.století, aby nahradil stále živé pohanské svátky). Následujícího dne 2.listopadu, se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou a modlitbou za mrtvé. (Jde o ty zesnulé, kteří ještě pobývají v očistci a procházejí připravou na vstup do nebe).

Dříve se na mrtvé vzpomínalo jen v kruhu rodinném. Prvné veřejná oslava proběhla v 10.století ve Francii. Svátek se rozšílil i do dalších zemí a ve 14.století byl slaven i v centru křesťanské církve, v Římě.

Lidové oslavy

S těmito svátky souvisí i řada pověr a praktik. Lidé například lampy plnili máslem namísto oleje, aby si jím mohly dušičky ošetřit spáleniny. Na hroby se mimo věnců a svíček pokládalo také zvláštní pečivo, tzv.dušičkové. Recept na něj jsme pro vás připravili zde. V některých krajích se na Dušičky chodilo koledovat a odměnou bylo právě dušičkové pečivo.

Zajít na hřbitov a zavzpomínat, je běžné dodnes. Zvykem je očistit hrob, ozdobit jej věnečky, květinami a svíčkami.

Pakliže si chcete vyrobit věneček vlastní, zde je malá inspirace.

Jedno osobní zamyšlení

Podzimní čas na přelomu října a listopadu je spojen s padajícím listím a neodmyslitelnou vůní jeho tlení. Tradičně je nazýván časem dušičkovým.

Na někoho může toto období roku se svým počasím a zádumčivou náladou působit smutně, teskně, dokonce až skličujícím dojmem. Je to tím, že se vnější nálada vlastně vtiskuje do nálady vnitřní …


Pro jiného to ale může být období vnímané a prožívané jako čas zadumání, meditace, vnitřního zklidnění. 1. listopadu se slaví Svátek Všech svatých a následující den potom Památka zesnulých. Je to čas hluboký až mystický, má mnoho tváří a záleží na tom, z jaké strany se na něj díváme. Můžeme být okouzleni nádherou a rozmanitostí barev listů a plodů anebo můžeme vnímat znamení zmaru a zániku ve všudypřítomném usychání, odumírání a v příznačné vůni tlejícího listí. Kdo ale vnímá přírodu jako celek, dovede v opadání listů vnímat již náznak budoucí obnovy.

Je obohacující vnímat tento čas i jako dar pro duši, užít si nabídku hlubokých barev a jasných světel, jež mohou být inspirací všem, nejen umělcům nebo přijmout tento čas jako pozvání k usebrání, k uvažování a nacházení skrytých souvislostí. I na podzim nám zkrátka příroda má hodně co nabídnout. A tak si ji zavnímejme nejen očima, ale i čichem, hmatem …všemi smysly.

2. listopad je v kalendáři nazván "Památkou zesnulých." Já jsem si jej sama pro sebe přejmenovala na "Den předků". Stejně jako předchozí roky, i letos si v tento den zcela určitě vynahradím chvíli, kterou věnuji rodokmenu své rodiny. A znova si připomenu, že jsem se do své pozemské rodiny nenarodila náhodou, ale že jsem se stejně jako každý z nás, pro to rozhodla předtím, než jsem spatřila světlo tohoto světa. Vybrala jsem si své rodiče a další členy rodiny a nesu tak odpovědnost za všechno, co mi tím bylo odkázáno.

Je léčivé rozpomínat se na vlastní kořeny a ptát se: Kde je ona červená nit v mém rodinném dědictví, s níž mohu příst dál svůj životní příběh? Najdu ve vlastní práci nějaké pojítko s tím, co se za svého života pokoušeli uskutečnit můj otec, matka, prarodiče nebo nějaký jiný příbuzný? Kde vidím spojovací body, které mě inspirují? Jaké sny nedokázali mí předci zrealizovat? Jaké utopie zůstaly utopiemi? Zůstávají na této červené niti nějaké uzly? Který z těchto uzlů bych mohla rozvázat?

Nad tím vším přemýšlím a někdy se při tom i probírám starými a věkem i dost zašlými fotkami a cítím v srdci hluboký vděk a lásku. V duchu se každému ze svých předků pokloním a poděkuji za to, co mi předal. Někdy, když mi je těžko a nevím si s něčím rady, zavolám si právě v tento den jednoho z mých předků a poprosím jej, aby mi pomáhal a svým svitem osvětlil můj problém a přivedl mě k úspěšnému vyřešení toho, co potřebuji…
Svíčky jako vzpomínku na své předky rozsvěcuji často, nejen na Dušičky a kytičku na pomník jim ráda nosím taky.

I když jsem narozena v létě, já tento podzimní čas miluji… pro jeho překrásnou barevnost i zádumčivost.
Moji milí, přeji vám, abyste dokázali navázat na to dobré a krásné, co vám předali vaši předci a aby byl pro vás podzimní čas stejně tak obohacující jako pro mne.

A hlavně… užijte si krásu padajícího listí a brouzdání se v něm!

Sofie

Pramen:
1) České zvyky a obyčeje


* * *



Jsme svědky převrácení všech hodnot

7. října 2015 v 21:18 | Tomáš Rozličný |  Odkaz dalších duší


Před několika lety jsem viděl dokumentární film o asijských bojových uměních a sportech. Součástí tohoto filmu byl pozoruhodný příběh, ze kterého pro mne vyplynulo důležité poučení. Byl o postiženém člověku, který se zabýval bojovými sporty a jenž se prý velmi proslavil ve své zemi a okolních státech. Tento bojovník byl slepý a přitom porážel zápasníky se zdravým zrakem.

Jak vyrovnat handicap? Oslepit toho, kdo vidí.

Když jsem to slyšel, tak jsem si říkal: To je zajímavé. To je borec. Musí být velice nadaný, pracovitý, houževnatý atd. Je to příběh, jako z nějakého filmu o kung-fu. Ovšem ihned jsem zjistil, že to ještě není skutečná pointa. Příběh měl totiž pokračování a vyústění. Byl naplánován další zápas mezi slepým hrdinou a zdravým bojovníkem. Očekával jsem zajímavou podívanou, avšak když bojovníci přišli do ringu, tak k mému velkému překvapení byly tomu zdravému zápasníkovi zavázány oči. Aby se prý vyrovnal handicap slepého sportovce. A zdravý zápasník pochopitelně prohrál.

Vypadá to dobře, ale je to svinstvo

V první půlce příběhu to působilo tak, že slepý bojovník je hrdina, protože se zdálo, že i přes své postižení se vyrovnal a dokonce předčil zdravé bojovníky. Ovšem realita byla taková, že se ten handicapovaný, postižený nedotáhl na toho zdravého, ale naopak ze zdravého byl udělán uměle mrzák tím, že byl oslepen.

Z nemoci, postižení a degenerace se dělá norma

A to je přesně obraz současného zničujícího pojetí morálky, zákonů a politiky v Západním světě. Místo, aby naše kultura pomáhala jakkoli postiženým, fyzicky, duševně, sociálně atd. k tomu, aby se dotáhl ke standardu, nebo jej dokonce předčili, tak sama sebe mrzačí, nebo se nechává mrzačit, a klesá na úroveň těch postižených. Z postižení se nakonec udělá norma pro ty zdravé. Ti potom musí klesnout na nižší úroveň, než jakou by přirozeně mohli mít. To není skutečná šlechetná morálka, ale pouze a jenom debilní, sebezničující postižení, deformace a degenerace celé naší civilizace.

Převrácení všech hodnot

To je převrácená a do debility zvrácená morálka a politika Západu a EU. Nikoli nesení vlastních vysokých hodnot jako obdarování pro svět, ale regrese, postupný a stále rychlejší rozklad všech vlastních hodnot a tedy také úbytek z nich plynoucích životních sil. Rozklad ne jen vysokých, duchovních idejí, jako Pravda, Dobro, Krása, Láska a podobně. Ale také těch přirozených, jako je rodina založená na plodných vztazích mužů a žen a z toho vzniklých dětí, národ, stát, kultura atd.. Vše toto je zpochybněno, zrelativizováno. Vyšší ideje Dobro, Pravda, Láska, Krása, Dobro jsou pokládány za neexistující, nebo v nejlepším zredukovány na výplody biologicko-chemicko-fizikálních, čistě materiálních procesů v mozku.

Bez hádek o Pravdu, Dobro, Lásku, Krásu a další hodnoty prý bude mír

A přirozené hodnoty, jako rodina, vzájemné heterosexuální vztahy mužů a žen, včetně rozdělení jejich rolí, národ, stát, to vše je označeno za přežitky, hloupé zvyky nevědomců. Ty mají být sprovozeny ze světa ve jménu údajné lepší budoucnosti bez problémů s nějakou pravdou, dobrem, láskou, krásou, náboženstvími, filosofiemi, přirozenými sexuálními vztahy, národy a státy, ze kterých často plynou pouze problémy, spory, hádky a války. Vše to má být překonáno a nakonec zrušeno. Pak prý zavládne všeobecný a trvalý mír, blahobyt a klid.

Všichni budou stejní, stejně zmrzačení

Všichni pak budou více méně stejní. Tedy uměle, ideologicky duševně i fyzicky zmrzačení vykastrovaní, slepí, hluší, mentálně zaostalí, totálně zbaveni vyšších i přirozených idejí. Nikdo se nebude o nic hádat, protože nikdo nebude hledat takové blbosti, jako je Pravda, Dobro, Krása, Láska, ani nebude trvat na nesmyslných přirozených vztazích. A protože nebudou spory, nebudou války. A to přeci všichni chtějí.

A co zbude? Nakupovat.

A co potom takovým už ani snad ne lidem, kteří nic nehledají ani nehájí, zbývá jako náplň života. Polozvířecí přežívání pro přežívání. Nakupování a práce vykonávaná proto, aby bylo možné nakupovat. Mrtvo.

Děkuji. Takový svět nechci.




* * *





Začne třetí česko -německý duchovní konflikt?

29. září 2015 v 23:29 | MVDr. Josef Staněk


Začne třetí česko-německý duchovní konflikt, nebo Němci prohlédnou?

V knihách "Češi na prahu třetího tisíciletí" a "Česká otázka 2000" jsem napsal, že Němci jako národ v důsledku svého středového umístění v Evropě, své pracovitosti a dispozice k subordinaci ( k týmové práci), se mohli stát "samospádem" těžištěm Evropy. V důsledku toho se pak celá v součinnosti s nimi spolupracující Evropa mohla jasně projevit jako nejvyspělejší stupeň civilizace na planetě.


To by ovšem Němci jako národ museli být dostatečně intuitivní, museli by mít vysoké duchovní vedení státu a nesměli by svoji energii a umění orientovat špatným duchovním směrem! K ovládnutí okolních menších národů silou, tj. vojensky. Měli tušit, že si tímto chováním vždy nastaví náladu ostatních evropských národů proti sobě.
A tím se zákonitě stalo, že je tyto ve dvou světových válkách metodou "viribus unitis" (společným úsilím) silou porazili. Němci z toho již dávno měli odvodit, že jakýkoliv silový tlak na okolní národy je "Vyšší silou" prokleté. Vedení jejich státu už konečně mělo naznat, že základním zákonem úspěchu Evropy je buď koordinace a spolupráce národů, indukující rozkvět kontinentu, nebo "trčení" ve stálých "přetahovačkách" neboli v rozkladu všech!

Dále jsem popsal, že Češi a Němci jsou si obecně povahově blízcí a pokud je někdo proti sobě neštve, velmi dobře spolužijí. Dokonce se vzájemně mohou inspirovat. Němci Čechy pracovitostí a schopností týmové práce, Češi Němce "hledačstvím novot". Jsou totiž v důsledku působení několika faktorů duchovně neklidnější a tím pohyblivější v duchu. Nedůvěřují např. apriori "předkládanému k věření", světským a formálním autoritám atd. Neboť obojí se v Česku již sto let zásadně mění každých 20 let.

Onen český duchovní neklid lze sice racionálně přisoudit i racionálním faktorům, jako radioaktivnímu geologickému podloží české kotliny, reziduálnímu vyzařování českého kráteru po dopadu meteoritu, nebo odlišnými dějinnými zkušenosti populace. A také genetickou promíchaností místní populace, vyvolanou neustálými "osvobozováními" nájezdníky a přistěhovalci ze všech světových stran..

Osobně jej však na základě vlastní transcendentní zkušenosti přisuzuji jinému faktoru. "Magickým tvarovým a obrazovým zářičům" jistých jen povolaným známých míst a předmětů z doby Karla IV. Od této doby se totiž datuje české duchovní hledačství.

Tyto "zářiče", ovlivňující podvědomí člověka, nakmitávají jeho ducha k vyšší transcendentní citlivosti. Ovšem jen jednotlivce mírně před tím disponované, kteří se navíc do dosahu jejich vlivu dostanou.

V důsledku tohoto působení se tito ovlivnění jednotlivci stanou vnímavějšími vůči zatím skrytým dimenzím stvoření neboli jasnovidnými.
A také vůči duchovnímu vedení českého národa. Od této citlivosti je odvozeno stálé stěžování ostudy české vědy, natvrdlých "Sisyfů" a scholastiků. Ti zuří, že "co Čech, to šaman".
Tento jev hledačství se projevil po nedeklarovaném působení císaře Karla IV, kterému arcibiskup Arnošt z Pardubic hned na začátku moudře poradil, aby moc nemluvil! Moc dobře věděl o tehdejších inkvizitorech, dnes Sisyfech.

V do té doby "klidných" Čechách se pak jaksi nečekaně objevilo nevymýtitelné masové hnutí za produchovnění křesťanství, husitství. Později nazvané reformace. Přes germanizační tlak se vynořilo také jako zázrakem vynořilo národní obrození, charakterizované silným sociálním a vzdělávacím nábojem.

A nakonec přišlo ve 20. století ke dvěma velkým duchovním střetnutím s němectvím! První v postoji k první světové válce! Tu Němci cílevědomě připravovali už nastrojením vraždy protiválečného nástupce rakouského trůnu arcivévodu Ferdinanda skrze srbské debily a skrytou válečnou propagandou.

V době, kdy Němci, Rakušané, Francouzi a Angličané jásali na ulicích nad vyhlášením války, Češi v jednom šiku, jakoby na nějaký povel, zaujali protiválečný postoj. Byli to oni, kteří cítili blížící se katastrofu, debakl civilizace i Evropy jako celku.

Proto branci psali na vagóny, ve kterých byli vezeni na frontu ono jasnovidné: "Marie Tereza prohrála Slezsko, ale ty Francku prohraješ všecko!" A ač se jim v Rakousku dobře žilo, přebíhali houfně do zajetí. Jaroslav Hašek vystihl pocity Čechů při válečném štvaní dobového tisku, tolik podobnému dnešku, posměšným článkem. Prý jako že ve Vídni vypukla nová nemoc: "Imbecilum bellicosa". (Válečné zblbnutí.) A už tehdy Češi jako celek měli proti všem národům pravdu. První světová válka je vyjevila jako první katastrofa Evropy i moderní civilizace!
Ke druhému duchovnímu střetnutí Čechů a Němců došlo po nástupu Hitlera k moci. Už v roce 1938 se Češi chtěli v řadách koalice postavit jako hráz proti tehdy ještě ne zcela Hitlerem zblbnutým Němcům. Kdyby se národy ostatní Evropy poslechly, Hitler by v Německu padl bez hrůz druhé světové války. Ale ostatní národy, nejen jejich vlády, byli sluníčkářsky pacifistické,"mírumilovné"!

Neprohlédli Hitlera a ustoupily mu. Jako výkupné předhodili již tehdy zjevnému satanistovi Hitlerovi český stát. V chodu následných "božích mlýnů" se ovšem dočkali plodů své slepoty. V důsledku této duchovní slepoty se v roce 1945 jak Němci, tak všechny evropské národy nacházely v troskách! Včetně zbytku evropské civilizace.

V roce 1968 opět hlavní masa Čechů jako první v sovětském bloku prohlédla nutnost revize toho, co se nazývalo socializmem. A opět hlavním podněcovatelem zásahu proti Pražskému jaru se stala "kozí brada" z Německa, Walter Ulbricht a vedení tzv. NDR. Opět se vyjevila německá duchovní slepota, možno říci "na kvadrát". A opět se dostavily následky, boží mlýny do dvaceti let semlely NDR a ostatní interventy.

Ve vynikající knize "Zákony profesora Parkinsona" doporučuje její autor klasifikovat všechny jasnovidce a prognostiky do tří kategorií. Na ty, kteří se vždy mýlí, ty kteří se občas mýlí a ty, kteří se nikdy nemýlí! A ty má pozorovatel brát vždy do úvahy při rozhodování v komplikovaných záležitostech! V evropských dějinách se Češi v zásadních otázkách třikrát nemýlili. A nemýlí se ani v otázce muslimských přistěhovalců!

Neboť v současnosti opět stojí evropská civilizace na zásadním rozcestí, a to v přístupu k muslimským migrantům. Objektivní pozorovatel opět musí konstatovat, že mimo Američany jako Jiří Dienstbier a pseudoevropské EU Hujery typu Pehe nebo Štětina, stojí proti sobě Češi jako jeden muž a německé vedení s Angelou Merkelovou.

Té by se prý v rámci multikulti dokonce líbil "malý Istambul" v každém evropském městě, jako je tomu v Berlíně. A Francouzi tradičně zaujali postoj "mnichovanů". Na rozdíl od současných evropských politiků Češi, tentokrát i Maďaři, Poláci a Slováci, odmítají muslimy v Evropě pod jakoukoliv záminkou.

A předválečná historie se opakuje. Opět se odněkud vynořují dobře placení "ti praví Evropané a křesťané", kteří chudáky před muslimy utíkající muslimy naopak zvou. Merkelová muslimů máma! Ovšem ne do sousedství k sobě, ale jiným!

A opět je jejich zdůvodňování podloženo " nálezy těch pravých amerických společenských věd a té "zaručeně nekacířské" teologie"! Tito politici, novináři a politologové při svém "usilovném bádání" zjistili, a "osvětou" v médiích to vtloukají lidem do hlavy, že muslimové sem přicházejí pracovat na důchod stárnoucí evropské populaci! Prý se začlení tak úspěšně, jako se do společnosti, pod vlivem 14 neziskových lidskoprávních organizací, začlenili Rómové! A také do průmyslové výroby a do tvorby životního prostředí, včetně tvorby multikulti společenského klimatu.

Jenže zase ti čeští křupani a potížisté, nevzdělaní na skvělých amerických univerzitách, proslavených úspěchy z Afgánistánu, nevěří a nevěří!!! Zvláště poté, co německá kancléřka pozvala muslimy do Německa, ale pak je chce pomocí evropské komise přerozdělit do jiných zemí, mimo jiné do Česka. To už hodnotím jako jasný projev šikany, po 25 létech úspěšného sbližování Čechů a Němců na nejlepší historickou úroveň. Cítím zápach silové šikany, na kterou jsme přecitlivělí! Následné prudké zhoršení vztahů po importu muslimů z Německa se stane neodvratným.

V na počátku zmíněných knihách jsem uvedl, že vztahy poněkud "neurotických" Čechů a Němců jsou takovým ukazatelem kvality a korektnosti německé politiky k menším sousedům. Dnes se do multikulti hnaným Čechům začíná zdát, že jsou přehlíženi. A to je pro EU zlým znamením. Navíc na rozdíl od Maďarska a Slovenska jsou opět řízeni "impotentní" protektorátní EU vládou.

Situace není ničím jiným, než zlým znamením nad kontinentem. Vidím, jak po prvních muslimkých extempore Češi na "bruselský vlak" píšou: "Leonid Brežněv prohrál socializmus, ale ty Merkelo prohraješ demokracii a EU!"
A budou mít opět pravdu! Protože ze Řádu stvoření vyplývá, že stejný k stejnému. Prakticky viděno, muslimský uprchlík a přistěhovalec jen do muslimy řízených států. A "nevěřící pes" do států řízených "nevěřícimi psy".
Muslimské právo šária může být v muslimských zemích dobrá věc, ale nemá v evropské demokracii co dělat, ani v soukromých vztazích. Jak je možné, při tolika "právních kapacitách", že islámské právo šária nebylo nalezeno jako "hnutí směřující k potlačení práv občanů"!

Co to je ústavních soudech za "právníky", když nenalezli jako porušení rovnosti občanů poloviční vypovídající hodnotu ženy, stanovenou koránem? Jak to, že tito kolaboranti s někým nenalezli koránovou povinnost zabít muslima, který přestoupí na jinou víru, za hnutí směřující k potlačení jeho lidských práv? Ani se ostatně nedivím. Náš ministr vnitra nalezl demonstraci na Majdanu jako právně korektní a nesení maket šibenic pro velezrádce jako porušení 7 zákonů!

Jaká vidím východiska? Tři.

První, že se Němci, Češi, Evropané vzpamatují a volbami smetou všechny ty zatím ještě vládnoucí "smuteční hosty v černém", kteří šli v čele průvodu za zabité karikaturisty v Paříži. Ty, kteří nalezli Pussy Raiot jako vrchol umění a odvahy a odměnili je "Havlovou cenou"! Tím vlastně pohřbívali duchovní a kulturní Evropu. Poté, co by je lid evropských národů vymetl od moci se očekává, že jejich nástupci kardinálně změní politiku. Směrem k respektování vůle většiny občanů ve státech a k udržení národních zvyklostí. V evropské atmosféře spolupráce a postupného sbližování.

Druhou pravděpodobnější možností je, že penězům se klanící vládní elity jsou tak prohnilé a zkorumpované, možná ovládané z USA, že tyto zkažené politiky nahradí zase jinými zkaženými a poplatnými jakýmsi mimoevropským zájmům.
Po tomto "řešení neřešení" by ovšem nastal nezadržitelný rozklad Evropy. Včetně dosaženého stupně civilizace a skončilo by to válkou a bídou. Vynořil by se stav jako po pádu říše římské.

Nejpravděpodobnější řešení přivodí přírodní síly. Ty změní klimatické poměry kontinentů, vitalitu lidského těla, nastolí neplodnost a rozloží sociální uspořádání společnosti. Přežijí ti, kteří v tichosti objeví a začnou žít Řád stvoření, neboli duchovní zákony pro uspořádání lidských komunit ve vesmíru. (Viz: Blahoslavení tiší, neboť jejich dědictvím bude země!) Toto vypořádání se generální krizí všeho vidím jako nejpravděpodobnější proto, že lidstvo poznáním zákonů hmotnosti (vědou) dospělo už do fáze, kdy dle vesmírných zákonů musí buď vystoupit na vyšší civilizační tj. duchovní stupeň, nebo padnout zpět do středověku!

Protože tu v desetirozměrném prostoru nejsme sami, doufám že hmotnýma očima neviditelné duchovní bytosti pomohou vzestupu hodným k přežití. Až se to stane, budoucí generace bude na současnou "éru demokratického trhu se vším" hledět jako na civilizaci "sto let za opicemi". Protože přeživší budou evangelia nejen číst, (jako to dva tisíce let činí církevní scholastici) ale i žít!

To Ježíšovo nasměrování: "Usilujte nejprve o království nebeské (o poznání zákonů stvoření) a ostatní (ráj na zemi) vám bude přidáno!" V tomto prizmatu začne být možnost života lidského ducha v těle ve hmotnosti (na zemi) opět vnímána jako "božský dar".

Na současné "vědecké výklady života" a ekonomické křepčení vlád států (národů) kolem růstu národních důchodů a spotřeby jako hlavního ukazatele pokroku bude nazíráno jako na polopříčetné křepčení nevzdělaných divochů a lidojedů kolem ohně, jak jej známe z dějin před tisící roky.


Staněk

Pramen:
http://hledani.gnosis.cz/zacne-treti-cesko-nemecky-duchovni-konflikt-nebo-nemci-prohlednou/comment-page-1/#comment-10674


* * *





Další články


Kam dál