Směřování Slovanů: Ve znaku lva

27. února 2014 v 7:48 | Karel Funk |  Slovanství a ČR

Podívejme se ještě na naše země. Čechy a Praha jsou signovány znamením Lva. To znamená, že jejich duchovní charakter resp. charakter génia loci i ráz krajiny a tím i národní duše odpovídá vlastnostem, které dává znamení Lva. Ani ono dávné stěhování národů, několikasetletý proces vyhledávání míst vnitřně souznějících s duší národa, nebylo náhodné. Mělo svůj hluboký význam, aby byly nalezeny souvztažné prvky povahy kmene či národa, krajiny a nebeských těles. Ani náš praotec Čech tedy nehledal pouze lesy bohaté na med a lovnou zvěř či vody plné ryb.
Znamení Lva, se kterým astrologicky souvisíme, se ne náhodou dostalo do našeho národního znaku. Podobně chová moravská orlice hluboký význam jako symbol nadsmyslového poznání, tvůrčího duchovního vzletu a síly: lví impuls se v budoucnu rozvine pod křídlem moravské orlice. Bez hlubokého skrytého významu pro budoucnost nebude ani slovenská trojboká Hora Poznání. Symboly nebyly přijímány libovolně, ale většinou z vyšší inspirace (podobně jako v negativním pólu - obrácená svastika či symbol destrukce - kladivo a srp).

Znamení Lva esoterně a astrologicky úzce souvisí se Sluncem. Ze Slunce sestoupilo božství Kristovo k Zemi. Sluneční Bůh Kristus, vnímaný jasnozřivě již v dávných dobách Indy, Peršany či Řeky, byl pak seslán, aby navěky splynul svou obětí s lidstvem Země. Podle R. Steinera se má právě Slovanstvo, související se Sluncem, ale i se Slovem, stát jednou zvláštním nositelem Kristova impulsu - lidem Kristovým. Snad není náhodné, že vznik (vyčlenění) Slovanů spadá do doby krátce po sestupu Krista na Zem - jako by již tehdy zaktivizoval pro dálnou budoucnost zárodek jakési nositelské rasy.

Někdejší pražský mystik Gustav Meyrink zmiňuje ústní tradici o bratrstvu Sad Bayů. Sedm mnichů tohoto tajného řádu přišlo na naše území v šerém dávnověku ze střední Asie, tehdejšího srdce světa, a založilo podle oné pověsti Prahu. Podle Meyrinka (i jiných) je slovo Praha odvozeno od slova práh, avšak ve smyslu okultním, tedy práh do neviditelného, duchovního světa. Pojem ,,prahu" je znám v mystice odedávna právě v tomto smyslu. Že by dávný mystický řád sedmi asijských bratří založil Prahu jako nové centrum v srdci ne již upadající Asie, ale mladé střední Evropy? A že by tak jako srdce je prahem k cestě do duchovních světů, i tomuto městu dali i názvem předznamenání k jeho bu­doucímu duchovnímu úkolu v srdci Evropy? Není bez zajímavos­ti, že město, spojené s pověstí o sedmi putujících mniších, Allan-bad, nazývají Indové i jiným jménem - Prayaga.


Dále: každý orgán lidského těla se kdysi vyvinul pod vlivem určitého znamení zvěrokruhu. Vliv oblasti Lva a Slunce na počát­ku lidského vývoje působil na utváření lidského srdce (a krevního oběhu), které je jimi dosud esoterně ovládáno. Čechy jsou srdcem Evropy. To není jen básnický či zeměpisný příměr. Znamení Lva ovládá nejen fyzické srdce, ale i vše, co koření a vykvétá z citu - a jsme opět u naší citovosti. Kruh souvislostí se uzavírá. Kolikátý již! I náš národní strom - lípa, má lístky srdcovitého tvaru. Také svým tvarem se Čechy podobají srdci. Podobně, jako srdce je centrem krevního oběhu a s ostatním organismem je spojeno tepnami, tak z Čech jako jediné země všechny řeky pouze odtékají na všechny strany, ale ani jediná sem nepřitéká. Máme ve svých genech za úkol žít a rozdávat z vlastních zdrojů i duchovně. Déšť, přinášející éterné síly nebes, je pak pro českou krajinu tím, co pro srdce okysličená krev. Toto otevřené přijímání shora a altruistické rozdávání by mělo být úkolem budoucího vědomého uchopování Kristova impulsu širokým, altruistickým slovanským srdcem, které nejprve přijalo esenci germánské moud­rosti a rozvahy. K tomu mají největší možnost naše národy, vklíněné po staletí do germánského světa. Entuziasmus srdce musí být vědomě formován a řízen moudrostí.


Pramen: http://karelfunk.bloger.cz/Cechy-a-Morava-trochu-esotericky/SLOVANSKA-VYVRZENI-A-NAVRATY

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bořek Bořek | E-mail | 17. dubna 2014 v 15:41 | Reagovat

Nová pohádka?

2 Zuzana Štěpánková Zuzana Štěpánková | E-mail | 12. března 2015 v 23:09 | Reagovat

Krásný článek, těch není nikdy dost. S tím se nedá nic než souhlasit, my nejsme ti malí  a bezvýznamní, važme si sami sebe a nepoklonkujme se nikomu, přiklánění se k nejaké straně vzdycky může způsobit, že se loď nakloni tak, že nebude cesty zpátky, není to nacionalismus o čem mluvím, ale je to stát si za svým a vědět o své síle a odvaze, kterou má každý ve svém srdci... Ta sila jednotlivce se projeví v celém národě....Ja to ted vezmu trosku z jiné strany.
Cítíte tu sílu spojení obou našich národů, Čechů a Slováků? Nikdy by mi ani na mysl nepřišlo, ze to bude jinak, ale je. Ted nás dělí hraniční čára. V mnohých českých a slovenských duších jen pomyslná.
A teď budu vyprávět pohádku o zrušených hranicích na celém světě, možná pohádka, možná skutečnost jen ti mocní, ti co rozhodují ještě nevědí co je pravda a co iluze...... Pokud budeme vázně chtít, celé národy se mohou spojit svým srdcem, to co se zdá nereálné může být pravda a naopak, ta síla je v nás a pokud tu sílu v sobě probudíme, žádné temné mocnosti se nepodaří tohle zlomit, neboť láska je nade vše.

Lásku a Světlo
Zuzka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama