Trochu poezie: J. Seifert

25. března 2014 v 12:20 |  Odkaz dalších duší


Vrbová píšťalka

Jaroslav Seifert


U potoka vrba stará
první probouzí se z jara.

Proutek rovný jako svíčka,
nůž - a je z něj píšťalička.

Ještě v trávě leží zmrazky
a už kvetou sedmikrásky.

A už zní to z měkké kory,
až se zelenají hory.

poslední led počne pukat,
louka je hned samý dukát.

Proto z jara každá včela
ihned se zlata je celá.

Ještě jednou píseň krátce,
už jsou ptáci na zahrádce.

Nápěv je pak čím dál sladší,
provází jej píseň ptačí.

Zazněl vzlyk a v téže chvíli
květy strom už obalily.

Napřed bíle - to jsou třešně,
škoda, odkvétají spěšně.

A když tón se ozval znova,
štěpy vzkvetly do růžova.

A pak zněla jako flétna,
bylo na prvního května.


* * *

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama