Otevřený dopis pro Evangelickou církev českobratrskou

29. dubna 2015 v 15:47 | Vladimíra Kaňátová |  Sdílení


Vážení představitelé evangelické víry v naší republice,
tímto veřejným dopisem, určeným evangelickým sborům valašským, seniorátům a synodu Československé církve evangelické, se na Vás obracím s žádostí o vyslyšení obavy mnoha občanů České republiky nad současnou situací ohledně nárůstu nelegálních přistěhovalců, z převážné části vyznavačů islámu.

Současná česká politika jeví tendence, že se chce s přístupem k tomuto problému přizpůsobit normám Evropské unie. Dopady této politiky, nazývající se multikulturní, však nepřináší žádné dobré ovoce, naopak. Denně na sociálních sítích běží zprávy a videa z reálií tohoto soužití, kdy vyznavači islámu tlačí na změny zákonů tak, aby jim vyhovovali, a zatlačují tradice a zvyky původních obyvatel, kteří se najednou musí přizpůsobovat něčemu, co ve větším počtu jeví agresivní prvky života ohrožující. Nechce se mi věřit, že toto politici nevidí, naopak různými nástroji připravují tomuto vyznání ornou půdu.

S tím souvisí politické tendence o zvýšení pravomocí ombudsmana, který by tak mohl napadat zákony i ústavu jako diskriminační a v podstatě stíhat lidi za jejich názory! S tím souvisí i novela branného zákona, kdy by mohly být nařízeny odvody i v době míru, s tím souvisí povolování různých výjimek, např. pro halal porážky, přestože se nesmí zabíjet na jatkách neomráčená zvířata pro jejich utrpení! Dokonce jsou evropskými fondy podporovány neziskové organizace, aby vedli kampaně, a vše, co odporuje proevropským standardům, tak nekompromisně vytlačovali a pojmenovávali to za extrémní a nežádoucí. A tak bych mohla pokračovat.

Proč se vlastně s tímto obracím na Vás? Protože držíte v sobě a ve své víře tradici, která možná v dnešní době není tak výrazná. V této napjaté době je ale nanejvýš potřebné, aby se ozývala a dala znát, že toto, co se dnes děje, není v pořádku!
Evangelíci si na Valašsku statečně udržovali svou víru od doby bělohorské až po vydání tolerančního patentu (rozmezí okolo 160 let), na jehož vydání se aktivně podíleli, když císaře Josefa II jako jeden celek všech evangelických vesnic a Vsetína oslovili. Ve svém praporu hlásali Za Slovo Boží a Vlast.

Nyní jsme o pár století dál, již se nebráníme rekatolizaci, křesťané se respektují a vytvářejí ekumenické vztahy po celém světě. Je tu ale již dlouhodobě rozšiřující se doktrína s názvem islám, jehož trpké ovoce sklízí nejen křesťané v zemích s islámem žijících. Hluboce s nimi soucítíme.

Zatím máme možnost v České republice zastavit tuto plíživou islamizaci Evropy na úrovni zákonů a to tím, že budeme společně naléhat na politiky, aby podpořili novelu zákona o církvích (sněmovní tisk č. 453), která zpřísňuje přiznání zvláštních práv církvím registrovaným v ČR. Toto zpřísněné hodnocení nijak církve neomezuje a nijak nehodnotí jednotlivé víry. Není to zásah do svobody vyznání. Toto zpřísnění pouze umožňuje posuzovat činnost církví i z hlediska vnitrostátní bezpečnosti, kdy je především v zájmu všech občanů, aby na území České republiky nepůsobily v režimu zvláštních práv žádné církve, které mají ve svém oficiálním učení obecně nenávist vůči lidem například jiného vyznání. Je v zájmu občanů ČR, aby státní orgány netrpěly na svém území žádné organizace, které radikalizují společnost a vedou k omezování svobod českým občanů.

Také je třeba naléhat, aby se připravovaná pomoc skutečným uprchlíkům soustředila na ty, kteří jsou nám kulturně a nábožensky blízcí a kteří v podstatě nemají kam před islámem utéci.

Odmítání integrace islámu do našeho společenského i právního systému není nenávist, extremismus ani diskriminace. Je to naše právo a svoboda se vyjádřit o našem dědictví, které naši předci svou vírou, krví a prací vytvořili! V jedné moudré písni se zpívá: " Mocná je zbraň, mocnější je právo, co je nejmocnější? Pravdomluvné slovo."


V současné době je náš právní systém narušován zahraničními politikami a vnitřními lobby zájmových skupin, snažící se otevřít dveře ilegálním přistěhovalcům v podstatě převážně muslimského vyznání. Zbraně nemáme, proto nám jako občanům zbývá ono nejsilnější pravdomluvné slovo.

Dědici této evangelické tradice, která pomáhala formovat naši republiku do podoby, že tu do velké míry ve srovnání s jinými státy máme svobodu, bezpeční a vše důležité, co k životu potřebujeme, postavte se jako jednotlivci i jako církev za ono pravdomluvné slovo!

Máte spoustu lidí na volitelných místech zastupitelstev, politických stran i různých organizací, i každý sám za sebe, vyzvěte je, aby hájili český zájem a tradici navzdory politické korektnosti a tlačili na naše nejvyšší představitele, abychom si tu udrželi naše dědictví! Teď je řada na nás, abychom pro své potomky udrželi naši zemi svobodnou a bezpečnou!

Toto Vám v naději píšu, že mě uslyšíte.

Jmenuji se Vladimíra Kaňátová, narodila jsem se na Vsetíně, jsem potomek rodu Pavla Hořanského z Růžďky jednoho z mnoha evangelických vůdců v době pronásledovaných evangeliků za rekatolizace Čech a Moravy. Tuto evangelickou tradici mám v krvi. Vzešla jsem z Dolního sboru ČCE Vsetín. Nyní píšu jako členka hnutí Naštvané matky, protože jsem znepokojena nad současným stavem v naší společnosti a vím, že když se neozvu, nikdo se mě na nic ptát nebude.
S pozdravem a přáním všeho dobrého pro Vaši činnost
Vladimíra Kaňátová
Ve Vsetíně dne 29. 4. 2015

* * *


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama