Dušičky

1. listopadu 2015 v 20:29 |  Slovanské svátky a oslavy

Pod názvem Dušičky se skrývají hned dva svátky, jimž patří první listopadové dny - svátek Všech svatých a Památka všech zemřelých. Jejich kořeny tkví v prastarých keltských rituálech, poté je postupně přízpůsobovala svému učení křesťanská církev a své zanechala i lidová víra našich předků.


Všechny kultury lidské civizace se zabývaly otázkou konce života a další existence člověka po smrti. Lidé věřili v určitou formu posmrtného života a v to, že duše zemřelých se mohou v některé dny vracet na zem. 1. listopad byl v keltském kalendáři nejen začátkem nového roku, ale i dnem, kdy se setkával svět živých se světem mrtvých. Obřadní ohně ukazovaly cestu bloudícím duším a zároveň je měly v chladné noci i zahřívat. (Místo ohňů se dnes symbolicky zapalují svíčky). Součástí obřadu byly i hostiny, tance a průvody.

Víra v posmrtný život je podstatným prvkem křesťanství od jeho počátků.

V průběhu několika staletí se ustálily dva církevní svátky. První z nich, svátek Všech svatých, má svůj počátek v květnu roku 609, kdy byl v Římě slavnostně zasvěcen bývalý pohanský chrám všech starověkých bohů Pantheon křesťanské panně Marii a svatým mučedníkům. (Původní květnový termín se na první listopadový den přesunul v 8.století, aby nahradil stále živé pohanské svátky). Následujícího dne 2.listopadu, se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou a modlitbou za mrtvé. (Jde o ty zesnulé, kteří ještě pobývají v očistci a procházejí připravou na vstup do nebe).

Dříve se na mrtvé vzpomínalo jen v kruhu rodinném. Prvné veřejná oslava proběhla v 10.století ve Francii. Svátek se rozšílil i do dalších zemí a ve 14.století byl slaven i v centru křesťanské církve, v Římě.

Lidové oslavy

S těmito svátky souvisí i řada pověr a praktik. Lidé například lampy plnili máslem namísto oleje, aby si jím mohly dušičky ošetřit spáleniny. Na hroby se mimo věnců a svíček pokládalo také zvláštní pečivo, tzv.dušičkové. Recept na něj jsme pro vás připravili zde. V některých krajích se na Dušičky chodilo koledovat a odměnou bylo právě dušičkové pečivo.

Zajít na hřbitov a zavzpomínat, je běžné dodnes. Zvykem je očistit hrob, ozdobit jej věnečky, květinami a svíčkami.

Pakliže si chcete vyrobit věneček vlastní, zde je malá inspirace.

Jedno osobní zamyšlení

Podzimní čas na přelomu října a listopadu je spojen s padajícím listím a neodmyslitelnou vůní jeho tlení. Tradičně je nazýván časem dušičkovým.

Na někoho může toto období roku se svým počasím a zádumčivou náladou působit smutně, teskně, dokonce až skličujícím dojmem. Je to tím, že se vnější nálada vlastně vtiskuje do nálady vnitřní …


Pro jiného to ale může být období vnímané a prožívané jako čas zadumání, meditace, vnitřního zklidnění. 1. listopadu se slaví Svátek Všech svatých a následující den potom Památka zesnulých. Je to čas hluboký až mystický, má mnoho tváří a záleží na tom, z jaké strany se na něj díváme. Můžeme být okouzleni nádherou a rozmanitostí barev listů a plodů anebo můžeme vnímat znamení zmaru a zániku ve všudypřítomném usychání, odumírání a v příznačné vůni tlejícího listí. Kdo ale vnímá přírodu jako celek, dovede v opadání listů vnímat již náznak budoucí obnovy.

Je obohacující vnímat tento čas i jako dar pro duši, užít si nabídku hlubokých barev a jasných světel, jež mohou být inspirací všem, nejen umělcům nebo přijmout tento čas jako pozvání k usebrání, k uvažování a nacházení skrytých souvislostí. I na podzim nám zkrátka příroda má hodně co nabídnout. A tak si ji zavnímejme nejen očima, ale i čichem, hmatem …všemi smysly.

2. listopad je v kalendáři nazván "Památkou zesnulých." Já jsem si jej sama pro sebe přejmenovala na "Den předků". Stejně jako předchozí roky, i letos si v tento den zcela určitě vynahradím chvíli, kterou věnuji rodokmenu své rodiny. A znova si připomenu, že jsem se do své pozemské rodiny nenarodila náhodou, ale že jsem se stejně jako každý z nás, pro to rozhodla předtím, než jsem spatřila světlo tohoto světa. Vybrala jsem si své rodiče a další členy rodiny a nesu tak odpovědnost za všechno, co mi tím bylo odkázáno.

Je léčivé rozpomínat se na vlastní kořeny a ptát se: Kde je ona červená nit v mém rodinném dědictví, s níž mohu příst dál svůj životní příběh? Najdu ve vlastní práci nějaké pojítko s tím, co se za svého života pokoušeli uskutečnit můj otec, matka, prarodiče nebo nějaký jiný příbuzný? Kde vidím spojovací body, které mě inspirují? Jaké sny nedokázali mí předci zrealizovat? Jaké utopie zůstaly utopiemi? Zůstávají na této červené niti nějaké uzly? Který z těchto uzlů bych mohla rozvázat?

Nad tím vším přemýšlím a někdy se při tom i probírám starými a věkem i dost zašlými fotkami a cítím v srdci hluboký vděk a lásku. V duchu se každému ze svých předků pokloním a poděkuji za to, co mi předal. Někdy, když mi je těžko a nevím si s něčím rady, zavolám si právě v tento den jednoho z mých předků a poprosím jej, aby mi pomáhal a svým svitem osvětlil můj problém a přivedl mě k úspěšnému vyřešení toho, co potřebuji…
Svíčky jako vzpomínku na své předky rozsvěcuji často, nejen na Dušičky a kytičku na pomník jim ráda nosím taky.

I když jsem narozena v létě, já tento podzimní čas miluji… pro jeho překrásnou barevnost i zádumčivost.
Moji milí, přeji vám, abyste dokázali navázat na to dobré a krásné, co vám předali vaši předci a aby byl pro vás podzimní čas stejně tak obohacující jako pro mne.

A hlavně… užijte si krásu padajícího listí a brouzdání se v něm!

Sofie

Pramen:
1) České zvyky a obyčeje


* * *


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Smithc983 Smithc983 | E-mail | Web | 22. srpna 2016 v 16:01 | Reagovat

How significantly of an special post, keep on posting much better half fbegdfedfefkkfdk

2 Smithg648 Smithg648 | E-mail | Web | 23. srpna 2016 v 23:50 | Reagovat

Outstanding post, you have pointed out some fantastic points, I as well think this is a very great website. gbdcedebceddfabg

3 Smithb736 Smithb736 | E-mail | Web | 22. září 2016 v 11:18 | Reagovat

I got what you  intend,  thankyou  for  putting up.Woh I am  glad  to find this website through google. It is a very hard undertaking to seek to please everybody. by Publilius Syrus. eeddeegadgedbded

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama